Černá díra jménem Norsko: Díry v zákonech, šikana, islamizace

Norsko je ne moc hustě obydlený stát ve Skandinávii, výběžku v severní Evropě. Stát opakovaně odmítl vstup do Evropské unie. Zde ale končí veškeré správné kroky tamní vlády a systému. Více než čtvrtinu obyvatel státu tvoří imigranti, úřady zde díky dírám v zákonech a penězům a pod tlakem lobbingu lidí toužících po dotacích od státu kradou děti a téměř nikoho to nezajímá. Navíc zde muslimové extrémně zvyšují kriminalitu. To je Norsko 2014.

Norsko, země black metalu, death metalu, zažívá podobně temné období, jako je atmosféra při black metalovém koncertu. Nikoliv však kvůli show, ale kvůli tamnímu systému, jenž umožňuje zneužívání sociální injekce a díky kterému může někdo lobbovat za krádež dětí někomu jinému. A temná je i imigrační politika, jejíchž průběh poznávají původní obyvatelé Norska na stále se tryskem zvyšující násilné kriminalitě. 

Tato nenápadná země je poslední dobou skloňována ve Strassburgu. Evropským soudem pro Lidská práva projde mnoho případů odebrání dětí biologickým rodičům z důvodu neprokázaného obvinění. Ročně je v zemi odebráno dle odhadů přes dvanáct tisíc dětí. Důvody a průběh odebrání je podobný. Viz třeba český případ.

Češce odebrali děti kvůli oznámení školky o možném sexuálním zneužívání. To se nikdy neprokázalo a policie případ odložila. Protože nebyl úplně uzavřen, byly děti matce úřady odebrány a každé nyní je v jiné pěstounské rodině. Matka je může vidět pouze dvakrát ročně, sotva pár hodin, nesmí s nimi promluvit rodným jazykem, nesmí jim projevovat city a vše je velmi pečlivě hlídáno. Děti jsou tak pod náporem úřadů nucené si zvyknout na nové rodiče. 

Češka neuspěla ani u Evropského soudu, který každý případ řeší tak chybně, že je poslední vítězství biologického rodiče podle právníka Mariuse Reikerase známo z roku 2007, kdy své děti po čtyřleté bitvě s Norskými úřady získal zpět Sanchez Cardenas, původem z Chile. Jeden vítězný případ v poměru s dvanácti tisíci ročně je poměrně chabé skóre i přes to, že je známo, proč je pěstounská péče v Norsku tak populární.

Pěstouni dostávají od norského státu 15 000 Eur měsíčně, pokud mají v péči dvě děti. V přepočtu se jedná o více než 400 tisíc Kč. Tento systém navíc vznikl již v roce 1992, kdy byl zřízen jakýsi pseudoúřad s pravomocí odebírat děti bez jakéhokoliv soudu. Pokud se čísla ukradených dětí nemění příliš, má tato "sociální rada" na kontě již stovy tisíc kradených dětí přeřazených do pěstounské péče. A miliony Eur nákladů státu na příspěvky pěstounům mimo jiné také.

Díry v zákonech Norska umožňují tomuto úřadu fungovat a dále odebírat děti. Za tu zhruba hodinu, kterou mi trvá napsat tento článek a mezitím si zjišťovat konkrétní čísla, jsou v Norsku zabavené dvě děti buď z důvodného podezření na zneužívání nebo jiný druh týrání. Není to přehnané? 

Osobně mi přijde o mnoho více překvapující, když jsem se dozvěděl o tom, kdo jedná za Češku, které úředníci ukradli děti. Nejsou to středopravicové strany, od kterých byste to očekávali. Ani pan Diensbier, ani paní Šabatová. Ani jedno z těchto velmi známých jmen, podle iDnes.cz především pro boj za lidská práva, se o jiná práva než o práva menšin zkrátka nezajímají. Nejvíce se v případu angažují členové strany Svobodných. 

Krom této zdrcující šikany je v Norsku další problém. Čtvrtinu obyvatel již tvoří imigranti. Z velké části muslimové, kteří již otevřeně vyhrožují Norsku válkou - džihádem a vyhlašují chalífáty. Ve státě za poslední léta roste kriminalita jak houby po dešti. V některých městech dosud nebylo známo znásilnění, nyní jich tam mají až desítky ročně. 

Před dvěma lety Saúdská Arábie kritizovala Norsko za porušování práv muslimů. Jedna z nejsilnějších totalit prohlásila, že se Norsko dostatečně nestará o svých několik set tisíc muslimů. Ti mezitím znásilňují ženy ve velkém, kradou, vyhrožují... Zajímavé číslo. V roce 1992 bylo v Norsku narozeno přes 183 000 dětí imigrantů, něco málo přes 4% počtu obyvatel. Na začátku roku 2014 to bylo již 759 000, přes 14%. 

Norsko eviduje zhruba 350 000 muslimských přistěhovalců. Jejich zločinnost několikanásobně přesahuje zločinnost stále ještě ve vysoké většině žijících Norů. Podle statistik v Oslu, hlavním městě Norska, 90% znásilnění spáchájí muslimové. To je velmi alarmující číslo.

Norsko je takový příklad toho nejtemnějšího a nejshnilejšího zapadákova a kocourkova Evropy. Šikana obyvatel, zabavování dětí díky dírám v zákonech. Mimochodem, jsou zde mnohé domněnky, že muslimům se zde děti ze strachu neodebírají. Ze stejného strachu bylo uzavřeno židovské muzeum. A i obyvatelé mají strach. Mají strach o své děti, mají strach ze své vlády a z muslimů. Nemají se o koho opřít a nikdo jim nepomůže. Norsko je jednou z posledních zemí, do které bych osobně jel na výlet a absolutně mezi posledními na světě, ve kterých bych si přál bydlet.