Anna Šabatová, právnická fakulta UK, 1.12.

Anna Šabatová, česká ombudsmanka dorazila do Prahy na akci na počest bojovnice za lidská práva Rosy Parks, na akci, která se koná každoročně a téma zní: lidská práva. Tentokrát se akce zaměřila na téma islámských šátků. A celá přednáška probíhala tak trochu překvapivě a zároveň dle očekávání.

Dorazila se spožděním, jenž nabrala na dálnici D1. Na akci bylo na facebooku přihlášeno 160 lidí a lidé, kteří se chtěli z pohledu kritika a odpůrce islámu Šabatové zeptat, proč si stojí za svým názorem, měli chvíli obavu, že se do místnosti nedostanou, neboť bylo pár hodin předem upozorněno na kapacitu 100 lidí s rezervací přímo pro členy Common Law Society. A přednost měli dostávat studenti. Ti pak ale nedorazili v takovém počtu a do místnosti se tak dostali všichni, co chtěli. Zajímavé však bylo, že rezervací pro členy CLS bylo 30 a dorazilo jich zhruba 15. Ale pouze domněnky mohou hovořit o nějakém možném úmyslu zabránit vstupu příliš vysokého počtu externích návštěvníků.

Na stolech rezervací se objevil vytištěný článek: Neberme si příklad z Británie: je čas sundat šátek z hlavy. Od této listiny se pořadatelé oznámením na tabuli okamžitě distancovali a většina z nich místo přečtení volila alternativní cesty k recyklaci: vlaštovky a jiné létající předměty. Asi mají velmi kladný přístup k argumentaci.

Anna Šabatová svůj postoj během své zhruba půlhodinové přednášky neobhajovala, pouze shrnula několik konkrétních případů z Evropy ohledně diskriminace při nošení náboženských symbolů a rozebírala rozsudky různých soudů zemí jako Švédsko či Británie, přičemž vůbec nerozebírala svůj osobní postoj. Celá přednáška byla probírána čistě z toho právnického hlediska, což se dalo na právnické fakultě očekávat. Například ale uvedla, že malá náboženství, tedy směry, které netrvají dlouho nebo nemají vysoké zastoupení, jsou v podstatě úlety. Odvolávala se na Listinu základních práv a svobod České republiky.

Během přednášky pak upozornila, jako správný sluníčkář, na eleganci šátků - hidžábů a mimo jiné upozornila na to, že její babička bez šátku nevyšla z domu. Trochu mi to připomíná rétoriku administrátora stránky Sharia4czechia.com. Mimochodem na přednášce byla přítomna slavná muslimka, která byla hodně vidět a slyšet v pořadu Máte slovo minulý čtvrtek na České televizi.

Co ale očekávat mohla samotná paní Šabatová, byla návštěva jistého počtu jejích odpůrců a odpůrců islámu. Následné otázky pak dokázaly, že se jim dnes nevyhne.

Hned první otázka se však člověku, jenž vyvolával lidi, zdála příliš obsáhlá. Dotázající se snažil zeptat ombudsmanky na to, zda je normální připouštět symbol totalitního režimu, kterým byl třeba nacismus. Paní Šabatová po několikanásobném přerušení ze strany jejího "asistenta" otázku nechápala i přes to, že byla nakonec položena i velmi stručně. Odpověděla, že nechápe tu rovinu s nacismem.

Další dotázající se ptal, zda je normální, aby muž mohl nosit plnovous tam, kde jej jiní nosit nesmí jen proto, že je to muslim. To byl totiž jeden z případů, kdy muslim uspěl u soudů poté, co si odmítl sundat plnovous ve firmě, kde "dress code" tento plnovous nepřipouští. Odpověď již byla zajímavější. Nepřipadá jí to v pořádku, ale je to v pořádku z právního hlediska. Naznačila tím vlastně celý průběh večera. Celou problematiku vidí Šabatová v právní stránce věci, o islámu však nic, krom názvů oděvů, neví.

A stejně na tom byli i právníci, kteří seděli v místnosti. Otázkám, které se jen okrajově týkali islámu, se doslova vysmívali. Můj dotaz směřoval na právo šária: Právo šária bylo soudy uznáno jako rozporné s lidskými právy. Jak lze tedy právnicky spojit šátek, který je součástí takového práva, s listinou práv a svobod? Bohužel, buď mi přes hukot právníků v místnosti nerozuměla (byl jsem ve třetí řadě a mluvil dost nahlas) nebo jednoduše nerozuměla tomu, co je zákon šária a na otázku odpověděla tak, že pokud někdo začne projevovat ilegální chování, bude samozřejmě potrestán. Tím pádem se vyhnula přímo odpovědi na mojí otázku. 

Právníci neustále tlačili na umlčení lidí, kteří se ptali na islám. "probíráme tady šátky z hlediska práva a to s islámem nemá nic společného!" zaznělo i s podporou potlesku od jednoho člověka ze sedmé řady. Takže téma islámských šátků se prý islámu netýká. Velmi zajímavá myšlenka.

Mezitím Anna Šabatová prohlásila, že taková "hysterie je zbytečná" a že mnoho politiků má stejné (doslova) "primitivní a hloupé" názory. A dala najevo, že je na problém úplně sama a bez podpory. Pro někoho, kdo již v oblasti islámu prozřel, dobrá zpráva, řekl bych. Hlavní je ale její stanovisko: takže je demokratka, ale pokud s ní někdo nesouhlasí, jsou jeho názory primitivní a hloupé. Poněkud jiný přístup k demokracii.

Další dotaz od právníka zněl prakticky neuvěřitelně. Prý, jestli je právnicky v pořádku, že jsou česká média tak protiislámská, stejně jako politici a tím pádem je taková nenávistná hysterie šířená. Rozhodně mi nepřipadá, že by média proti islámu vystupovala. Naopak. Mnoho informací zatajují. Stejně tak i politici, o jejichž jednání o desítce tisíc uprchlíků jsme se dozvěděli náhodou. Rozhodně mám spíše pocit, že se islámu zbytečně zastávají. Tento dotaz tak byl zcestný a irelevantní, jak by to řekl právník u soudu... Šabatová vyjádřila souhlas s dotazem. Jiný dotaz byl také výmluvný. "Připadala Vám ta somálská dívka jako hrozba pro Česko?" A bavte se s takovými lidmi objektivně...

Pod zvyšujícím se tlakem Šabatová zvyšovala hlas, až nakonec nervy trochu křuply, Šabatová si "bouchla do stolu" - zvyšovala hlas. Nechápala však jedinou otázku ani pokud se týkala práva. Neodpověděla přímo na žádný dotaz ohledně islámu. Ale dala prozření. Prozření o tom, že o islámu téměř nic neví. Že řeší slepě právní stránku věci a že si myslí, že znalost islámu znamená znát pojmy obleků pro ženy a muže, o jejichž významu mimochodem také neví téměř nic. Zastává názor, že kdo s ní nesouhlasí, je autmaticky idiot. Rovněž se pak staví do roviny sluníčkářských ultras, která zneužívají českou kulturu a jakýkoliv náznak šátku v ní jako argument, proč je hidžáb součástí této kultury. Na žádný dotaz neodpověděla adekvátně. A těch otázek byla celá řada. 

Na závěr se vše vlastně jen zvrtlo v hádku mezi odpůrci islámu a právníky, kteří stejně jako Šabatová zaslepeni a nevedoucí, zastávali se islámu z právnického hlediska a obsahová stránka je nezajímala. Je před námi dlouhá cesta k tomu, aby každý pochopil, že je to plížící se zlo. A argument, že Česka se problém tolik netýká, jak Šabatová i právníci tvrdí, není vůbec na místě. To snad máme čekat, až jich tu bude milion, než začnem něco podnikat?