Na obrázku vidíte koronáčky (nevím, jestli je vidíte, já ne a nevím, proč), dobré s super drahé dortíky, které si můžete koupit v centru Prahy. Nenapadlo mě před těmi sedmi týdny to, že pošlou originálního bráchu, aby mě navštívil. Asi proto, že mi tak chutnaly, že.
Den -3/-2
Je pátek večer. Usínám s tím, že ráno vstávám do práce. Během noci však dojde ke komplikaci a tou je zimnice. Ráno vstávám a zima mi není. Noční potíže tedy svádím na špatné noční zatápění a jdu do práce. Příznaky žádné. Během směny (rozvoz - řidič) však pozoruji negativní změny. Lehká únava, větší touha po topení. Nic víc. Říkám si, že se jedná o takovou klasickou prosincovou komplikaci, kterou mívám téměř každý rok. Večer ulehám dříve. Na několik částí prospím noc celkem bez komplikací. Před posledním usnutím mi zmizí zimnice a všechny komplikace. Spát jdu s velmi mírnou bolestí v oblasti kolem očí.
Den -1
Ráno vstávám do práce. Potraviny rozvážíme i v neděli. JENŽE. Únava je velmi silná. Spíš než nachlazení mi připomíná streptokoka, který jsem prodělal v roce 2018. Přemýšlím, zda vůbec jít do práce. Rozhodnu se pro. Nechci dispečerovi komplikovat den. Zdvojnásobím ochranu - druhá rouška, upozornění na všech místech, kam rozvážím, že nejsem ve své kůži. Vše odděleně. Jakoby ve mě něco zatrnulo a říkal jsem si, že v případě, že dojde k něčemu "pozitivnímu", nebudu přece zbytečně tahat lidi s sebou do případné izolace.
Směnu ukončuji předčasně. Bolest se z okolí očí rozšířila na nos a celou hlavu, únava je velmi silná, zimnice též. Utíkám z práce, všechny míjím co nejvíc to jde a jdu si lehnout. Doma cítím velmi silnou zimnici. Divné, ráno teploměr v práci zvýšenou tělesnou teplotu nezaznamenal. Máme tam takovou tu termokameru, která by řvala jako vodní siréna. Usínání je však k mému překvapení těžké. Přestože jsem unavený, ta samá únava jako kdyby mi usínat zabraňovala.
Den 0
Ráno jsem vstával s tím, že pojedu k lékařce. Ale vzpomněl jsem si na jeden obrázek, kde taxikář říká paní: "Prosím, omluvte tu ten smrad dezinfekce" a ona odpovídá: "V pohodě, stejně už pár dní nic necítím," na což navazuje vyděšený výraz taxikáře. Říkám si, že bych to mohl ověřit ještě než odjedu. Vezmu si neotevřený pytel s kilogramem zrnkové kávy. Otevřu ho a zkusím nasát jinak tu krásnou kávovou vůni. NIC. Nos přiblížím. NIC. Zabořím obličej do kávy jako Kačer Donald do mincí. NIC! Sakra.
Po návštěvě internetových stránek, kde byly jen informace o otevírací době, se tedy rozjíždím za svojí všeobecnou lékařkou. Až na dveřích ordinace čtu podrobnější instrukce. Žádný vstup, dokud nezavolám. Chápu, vracím se do auta. Jakmile sestřička slyší sousloví "ztráta čichu", přerušuje mojí zpověď a píše žádanku na test. Karanténa je samozřejmostí.
Na test prý mohu jít bez objednání. Jdu tedy do nedalekého testovacího "centra" v budově mé bývalé základky. Stejně hnusný interiér jako tenkrát. Všichni čekající se mi svěří, že jsou objednaní. Když přijdu na řadu, rovnou říkám, že objednaný nejsem, ale sestřička mi řekla, že to u nich nevadí. "To nám dělají pořád," říká mi a posílá mě do odběrové místnosti. Proběhne klasické znásilnění nosu.
Vracím se domů a pořád zkouším čich. Přijde mi fascinující, že necítím ani obsah odpadkového koše.
Den 1: Chřipka? Vůbec!
Nyní je den 1 a po 19 hodinách přichází zpráva o pozitivním testu. O tři hodinky později volá hygiena. Zajímají ji jen kontakty bez roušky, delší a na kratší vzdálenost. Ano, stačí mít masku a jste v pohodě!
A příznaky? Únava mě nutí chlastat kafe, protože stejně neusínám. Zimnice se střídá s návaly. Ale jestli je to něco jako chřipka? Nevím, jestli to tak mají ostatní, ale u mě vůbec. Únava je podobná té ze streptokoku, ale pořád o dost slabší. Teploty nejsou vysoké, ale to střídání pocitů u chřipajzny jsem nikdy neměl. Kašel to občas zkusí, ale slabé. Takhle šílenou ztrátu čichu u chřipky jsem nikdy neměl. Bolesti jsou strašně divné. Ne slabší, ne silnější, prostě jiné než u klasické sezonní nemoci.
Všem přeji pevné zdraví a trochu více sociální Vánoce, než jaké budu mít já. Izolace mi končí až po Štědrém dnu.
Pokud vás to bude zajímat, další díly budou následovat.
