Tak zkuste autore myslet. Třeba ten první případ 968 kč. Co k němu uvádí Vámi citované Rudé právo: "Václav D. zjevně udělal chybu, že předtím ignoroval platební rozkaz od soudu na návrh Tessile ditta services, nepodal tedy proti němu ve lhůtě 15 dnů odpor, nebo nezaplatil i těch pár tisíc. Nyní pokud neuhradí částku plus ještě další náklady exekutora spojené s vyhlášením dražby, tak skutečně kvůli 968 korunám přijde o byt."

Přesně o tom píšu níže a schytávám "zasloužené" mínusy.

Myslím, že podstata věci je velmi prostá. Exekuce má být krajní prostředek na domožení se práv věřitele. Nemá to být  výnosný byznys exekutorů. Byť jsem zastánce privátního sektoru, exekutoři by měli být státní zaměstnanci ( jako soudci, policisté a pod.) osobně nezaujatí.

Neměl by jste věřit všemu, co si kde přečtete. Aby někdo přišel kvůli tisícovce o byt je holý nesmysl. Za tím bude i něco víc, víte? Nejspíš další dluhy a hlavně - což je naprosto zásadní - nevyzvedávání si pošty do vlastních rukou. Tyhle praktiky používají jedinci zadlužení až po uši. Samozřejmě se dějí případy, že třeba dítě z dětského domova dluží za popelnici rodičů dlužníku, protože tam má psaný trvalý pobyt... to je zcela jistě špatně. A nejen tohle. Jenže vy trochu moc přeháníte. Domoci se v tomto státě svých oprávněných pohledávek je mnohem těžší, než se platbě trvale vyhýbat (pokud v tom umíte chodit). Tihle mantáci, kteří dluží kde se dá (a chodit v tom neumí), do dluhové pasti dříve či později padnou.

Ti, o kterých píšete stejně nic nezaplatí, protože nemají z čeho. O ně exekutoři nemají zájem, protože je nemohou ještě  více ožebračit. Exekutor jde po těch, na kterých může vydělat.

Uvedl jste cca 10 prikladu, exekuci jsou statisice.....

Deset zmedializovaných případů, kde navíc všechno může být úplně jinak než dlužník sdělí a novinář napíše.